Článek Válečné veteránky
Komentáře k článku: Válečné veteránky
majda*: P.S. JAK RÁDA BYCH KOLIKRÁT BYLA KDYBY MI NĚKDO UVAŘIL JEN ČAJ PŘI CHEMO DĚTI MAJÍ SVÉ RODINY A ŽIJÍ JINDE A I TAK JIM DĚKUJI ZA TO CO PRO MĚ UDĚLALI NENÍ TO JEDNODUCHÉ ANI PRO NĚ .......
ibra: Tedy, tohle je opravdu mooc dobré. Až je škoda, že nemá moc čtenářů. 'Uhel pohledu je moc zajímavý, není to úplně osobní, nechceš ho třeba poslat do Žena a život, tam se o tom jednu dobu psalo.Tenhle článek by si totiž měli přečíst "zdraví". Fakt vydařené- šikulka.
skritek: Jak "nemá moc čtenářů" - 87 ! 
)) V Ženě a život apod. by to možná otiskli, ale tam by si to zase přečetli...ženy. A v Maximu by je to nezjímalo. Ale když mně budete ještě chvíli lichotit, tak pošlu zpřátelené kočkoredaktorce link ))
janina6: ahojky skřítku, tak jsi mě dostala , pěkně jsem si pobečala, protože jsi to napsala úplně přesně, když si vzpomenu, že jsem manželovi po druhém chemo sdělila, aby si našel někoho jiného(hlavně zdravého), tak bych si nafackovala. Trpělivě se snaží být mě tou největší oporou. Jenomže, když se pak vidím v zrcadle....chjo. Snad to se mnou vydrží.))
skritek: Janino, také jsem mu to řekla...a vůbec nevím, co bych si počala, kdyby poslechl. Holky, které to zvládají bez partnerů nebo dětí, které by je podrželi jsou "váleční hrdinové". V mých očích opravdu Osobnosti.
anavi*: Skřítku, napsala jsi to za nás za všechny...tak to totiž je....ve stručnosti jsi vystihla s čím se potýkáme nebo jsme se potýkaly.
kateřina: Milý skřítku, hrozně se mi líbí tvé "okomentování celé věci Skoro jednou větou"... Jsou to vlastně i má slova, jen jsem je nedokázala takhle originálně vystihnout a formulovat... Takže ti toto "přísloví" asi šlohnu a určitě někdy použiji
"..Onkoléčba je stejně těžká, jako jít do války. Člověka nic nebolí a přesto dobrovolně jde tam, kde mu budou ubližovat – chemická válka, jaderná válka, klasické zbraně (nůž) nevynechaje. Vracíme se z ní změněni stejně, jako veteráni. Na tělech i na duších."
Každopádně celé tvé povídání je naprosto skvělé a já nyní lituji, že jsem jednou ve zlosti a naštvanosti nejvyšší svoje povídací stránky vymazala 
Jen tak dál, Skřítku, piš, piš ..Pěkně se to čte, občas s úsměvem, pak zas chvilku se slzou na krajíčku ...
Držím palce ve všem co děláš a co tě ještě čeká. Tvoje onko kamarádka Katenka.
skritek: Káťo díky, jsem ráda, že jsem Tě rozesmála a rozbrečet určitě nikoho nechci. Za pár dní máme "vánoční besídku s onkospolkem" - naprosto neoficiální skupinka, kterou původně svedla dohromady nemoc, ale máme si co říct i jinak. Besídka sestává z pití svařáku na staromáku a podobných aktivit, které brožurky oficiálních organizací neuvádějí 